Simona Stašová: Se šmíráky si umím poradit

V roce 2008 se Simoně Stašové povedlo získat v kategorii činohra Thálii za roli v Simonových Drobečcích z perníku.

Komu se líbil televizní cyklus Soukromé pasti, jistě ocení i nový triptych filmů podle skutečné události Vetřelci a lovci. V něm exceluje coby sestřička na psychiatrii herečka Simona Stašová. Ta se s námi podělila o historky z natáčení.

Prozradila, jaké bylo být za filmy nominován na cenu na světovém festivalu v Monte Carlu a jak si ona sama poradila se šmíráky, kteří ji obtěžovali.

Simono, čím vás právě tento triptych nalákal? Proč jste do toho šla?
Když mi zavolal Filip Renč a řekl, že má práci, která by mě mohla zajímat, navíc s partnerem Jurajem Kukurou..., myslím, že to by nikdo neváhal. A hlavně – s Filipem už jsme natáčeli Román pro ženy, což byl náš společný debut, a teď ten triptych Vetřelci a lovci. Nebylo, proč váhat.

Jaká byla vaše první reakce, když jste k tomu četla scénář? Přece jen vás vídáme víc v komediích a tohle psal Josef Klíma podle drsné skutečnosti...
Bylo to takové zvláštní. Ta rukavice tam byla hozená hlavně režisérovi. Na něm bylo, jak si s tím poradí. Ve scénáři je totiž něco napsáno, ale jak se to ztvární, to je otázka. Není tajemstvím, že Filip je akční režisér, má svoji představu, kterou vždycky přenese na plátno. Něco jiného je, když je to na plátně, a něco jiného na obrazovce. Co si budeme říkat.